Smrt německého ovčáka
Smrt u mučednického kůlu...
Zvoní telefon. Nic neobvyklého. "Dobrý večer, Policie ČR, obvodní oddělení Moravské Budějovice. Máme tady oznámení o nálezu německého ovčáka uvázaného řetězem u stromu. Nálezci se zdá, že je nemocný. Potřebujeme, abyste pro něho přijeli a převzali ho do vašeho útulku... Je pořád v lese, ale nálezce tam u něho čeká, je to kousek za Budějovicemi... Kdy asi přijedete?"
Takže honem k autu a nejprve do útulkové garáže pro služební vůz zařízený na transport zvířat. Ještě kontrola potřebných věcí: odchytová tyč, fixační náhubek, drátěný náhubek, obojek, vodítko, lékárna. Zdá se, že vše nezbytné je připraveno...
Cesta je špatná, už je večer a tma, takže je nutné jet pomaleji. Telefon. Znovu volá policie, nálezci se podařilo psa odvázat a přivezl ho na stanici...
Sídlo Policie není neznámé a po zaparkování zbývá přemýšlet, co vzít s sebou... Protokol o nálezu zvířete a obojek s vodítkem. "Dobrý večer, to je dobře, že už jste tady. Tak pojďte dál. No je to chudák. Byl tam tak přikurtovanej, neměl by šanci... Je tu i pán, který ho tam našel..."
Na dvoře poslušně čeká hubený a smutný německý ovčák. Během sepisování protokolu s nálezcem dostane ovčákův příběh další část... "No, my jsme byli na houbách a slyšeli takový naříkání. Tak jsme se tam šli podívat a uviděli jsme psa uvázanýho kravským řetězem u stromu. No ale řeknu vám, on by tam asi umřel. Protože to bylo v lese, daleko od cesty. A už je dost chladno, no je to strašný, jak tohle může někdo udělat. Já bych tam uvázal tu bestii, co to provedla..."
Je na čase seznámit se s ovčákem. Na první pohled je zřejmý špatný celkový zdravotní stav, kachexie, alopecie, zakalené oči, ztížený pohyb a seniorský věk... Žádné poranění. Na krku kožený obojek a k němu přidrátovaný těžký řetěz...
I k malé naději se člověk upíná, ale tentokrát příběh neskončí happyendem... Je jasné, že ovčák už nemá šanci...
Policista ještě pomůže naložit psa do vozu, poděkuje a popřeje dobrou cestu. Ovčák je celou cestu hodný, jen tichým kňučením jakoby vyprávěl svůj příběh a prosil o pomoc...
Návrat do útulku. Jako vždy, všichni spí. Jen Athena je pořád v pozoru a poctivě hlásí příjezd ostatním. Ti se hned rozštěkají na pozdrav a taky rozčilením, co se zase děje. "Ahojky smečko, buďte hodní, vezu nového kamaráda. Tak pojď, chlape, už jsme doma. Neboj, to oni tě jenom zdraví, ty jsi šikulka, pojď pěkně na místo. Tak jsi moc hodný. Já vím, zase další vězení, ale jinak to už nejde. Počkej, ještě ti sundám ten odporný obojek s řetězem. Tak. Tady máš vodu a večeři. Pomalu, ať ti nezaskočí, tohle není poslední jídlo, zítra dostaneš zase. Hotovo. Buďte tady hodní a dobrou noc všichni..." ..........
Uklidit služební auto a jet domů. Poslední dva úkoly dneška. Kolik je hodin? 21:15. Je celkem zima, na ulici nikde nikdo. Co by tady taky dělal?
Další den ráno... "Ahoj kluku, tak jaká byla noc? Nic moc, viď? Jé, ty strašně páchneš, chudáčku. Jako by jsi se rozkládal zaživa... Neboj, pan doktor tě prohlídne. Tady je snídaně. Pak půjdeme na procházku, aby ses tady u nás taky trochu porozhlédnul. Myslím si, že jsi znal jen místo, kde jsi býval uvázaný celý život." ..........
Dobrácké oči plné bolesti se loučí a prosí o pomoc... Přijel veterinář... Starý, vyhublý a ztrápený německý ovčák klesne k zemi a naposledy vydechne.... A zase slzy, jinak to už nebude... Hustě prší, jakoby nad ovčákem bez jména a nad lidskou krutostí plakal celý svět...
Ofic. zdroj: www.loztrebic.cz