Než si koupíte psa,aneb 7 otázek,na které by jste měli znát (správnou)odpověď
24. 5. 2008
Než si koupíte psa aneb 7 otázek, na které byste měli znát (správnou) odpověď. MVDr. Martin Grym (datum zveřejnění: 3.10. 2002) |
1. Proč chci vlastně psa? Správně: Chci společníka, který mě bude vítat, když přijdu z práce. Chci kamaráda, o kterého můžu pečovat. Chci, aby mně hlídal majetek. Chci, aby se děti naučily vztahu ke zvířeti i zodpovědné péči o něj. Nesprávně: Soused si ho koupil taky. U velkého domu má být velký pes. Vypadám s ním dobře. Dcera/syn má narozeniny. Všichni si ho pořizují. Bože, to štěňátko je tak roztomilé! Přece ty zbytky jídla nevyhodím! Sousedovy děcka k nám pořád lezou. 2. Budu mít na něho čas? Správně: Ráno si udělám čas a vyjdu si s ním, také večer si na něho udělám čas a alespoň na hodinu půjdeme ven. O víkendech a o dovolené ho budeme brát s sebou, nebo mu zaplatíme ubytování v psím hotelu. Rodina se domluví tak, aby byl pes pravidelně venčen a cvičen. Nesprávně: No to už pak nějak vymyslíme. Občas bych si mohl z práce odskočit. Však bude celý den na zahradě. Ten cvičit nepotřebuje, hlavně aby hlídal. Děti s ním půjdou, až příjdou ze školy. 3. Budu ho mít kde ubytovat? Správně: Ano, máme to vymyšleno tak, že nebude rušit sousedy a přitom mu tam bude dobře. Už mám postavenou boudu se zateplením přesně podle té knihy o chovu psů. Chci ho mít doma, není to venkovní pes – už mám připravený pelíšek a vyhrazené místo pro něj, což není rozhodně v mojí posteli. Nesprávně: No to už pak nějak vymyslíme. On už si v bytě nějaké místo najde. Bude přece spát na zahradě! V dešti si zaleze do kůlny. V noci mě bude hřát u noh. 4. Souhlasí celá rodina? Správně: Ano, manželka/manžel je ochotna/ochotný se o něho také starat, těší se na něho. Sousedi o tom vědí a nic nenamítají. Babička se psů nebojí. Tchyně mlčí. Děti jsou nadšeny. Nesprávně: Manželka/manžel reptá, že ona/on se o něho tedy starat nebude. Sousedi nic netuší, ale sousedka se jednou zmiňovala, že štěkot psa nesnáší. Babičku psi děsí. Tchyně protestuje. Děti jsou nadšeny. 5. Jaké chci plemeno ? Správně: Chci menšího psa s přátelskou povahou a láskou k dětem, uvědomuji si, že nebudu mít až tolik času ho cvičit (puld, kříženec, velšpringršpaněl, špic apod.). Chci většího psa s přátelskou povahou a láskou k rodině, ale uvědomuji si, že bude nutné s ním alepoň základní výcvik prodělat (retrívr, irský setr, boxer, apod.). Chci ostrého psa, který mi bude hlídat majetek, ale uvědomuji si, že mu budu muset věnovat hodně času a cvičit ho (německý ovčák, briard, dobrman, rotvajler, apod.). Nesprávně: Listoval jsem v atlasu psů a líbil by se mi třeba dobrman. Taky bígl je takový docela pěkný pes. Je jedno jaký bude, hlavně musí být krátkosrstý, aby manželka nenadávala, že dělá nepořádek. Soused má pitbula a sportovní auto, co kdybych začal tím pitbulem? S pudlem bych byl trapný, teď je v módě rhodéský ridgeback. Nebo nějaké vzácnější plemeno, pak bych mohl na štěňatech i vydělat peníze. 6. Budu schopen psa financovat? Správně: Už jsem si udělal kalkulaci a v rodinném rozpočtu jsme pro psa vydělili finanční prostředky. Vím, že do jednoho roku života je pes dost drahý – speciální krmivo, všechna ta očkování, odčervování, veterinární péče, musíme mu také nakoupit spoustu věcí. Uvědomuji si, že velký pes stojí více, protože více sežere a pokud je nemocný, stojí i léky více peněz. Nesprávně: Nějak bylo, nějak bude. To nějak zvládnem, hlady snad nebude. Sousedka kupuje pro psa odřezky z jatek a prý je to levné. Za veterinářem jsem sice ještě nebyl, ale když tak ho necháme očkovat jen proti vzteklině. A odčervovat ho budem česnekem. Klíšťata si vykouše. Pes nemoc vždycky nějak rozchodí. 7. Jsem ochoten změnit kvuli psovi své zvyky? Správně: Vím, že koupě psa je značným zásahem do stereotypů naší rodiny. Uvědomuji si, že pes potřebuje ven v každém počasí a to i když se mně nechce. Vím, že když bude nemocný, budu se muset o něho starat a podávat mu pravidelně léky. Vím, že přestože jsem si ráno rád pospal, musím teď vstát a jít s ním ven. Vím, že dovolenou budeme muset plánovat tak, abychom si ho mohli vzít s sebou, nebo mu najít dobrý psí hotel. Nesprávně: Ale však on někdo z rodiny ráno vstane. Nějak se potom domluvíme. Když nebudeme doma, může ho venčit třeba známá. O víkendech jsme zvyklí vždy odjíždět k rodičům, tam ale pes být nemůže, tak mu necháme doma plnou misku. |